7. Evaluační systém
Evaluace je proces průběžného vyhodnocování, týká se hlavně oblastí vzdělávacích činností.
Snažíme se denně sledovat, zaznamenávat a vyhodnocovat všechno, co vstupuje do vzdělávacího procesu.
EVALUACE
1. na úrovni školy – provádí řídící učitelka MŠ
předmět evaluace:
- soulad ŠVP s RVP PV, funkčnost ŠVP
Pravidlo k vyhodnocení :
Hodnocení ŠVP
a) úkolem je zjistit, jak jsou naplňovány cíle ŠVP, vytváření podmínek pro předškolní vzdělávání ( metody a postupy, organizace…)
b) zda zvolené činnosti vedou ke spokojenosti dětí ( jestli respektují základní potřeby dětí, umožňují dostatek prostoru na hru, zda je motivace řízených činností dostačující, zda jsou podtémata dětem blízká a srozumitelná
c) zamýšlíme se nad tím, jak jsou jednotlivé bloky charakterizovány v ŠVP, je-li pro nás charakteristika funkční
d) prohlubujeme zájem rodičů o dění v MŠ
- podmínky školy
- výsledky vzdělávání dětí
formy evaluace:
- pedagogické rady dle plánu
- pozorování průběžné
- hospitační a kontrolní činnost dle plánu
- rozhovor s učitelkou
- spolupráce s rodiči (průběžně)
- výroční zpráva – srpen
- sebereflexe
2. na úrovni třídy – provádí učitelky
formy evaluace:
A- hodnocení podtémat - průběžně
Průběžně vyhodnocujeme podtémata s ohledem na stanovená kritéria, která vycházejí z rámcových i specifických cílů:
- kritérium rozvoje osobnosti dítěte a jeho schopnost učení
- kritérium osvojení si základů hodnot, na nichž je založena naše společnost
- kritérium osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na okolí
B - hodnocení integrovaných bloků – 1x měsíčně
Sledujeme, zda se nám daří v rámci integr. bloků naplňovat očekávané kompetence, podle poznatků upravujeme nabídku činností, zpestřujeme ji, popř. měníme formy, metody a podmínky vzdělávání.
C - hodnocení vzdělávání jednotlivých dětí – průběžně
Individuální evaluace podchycuje rozvoj talentů, zájmů a schopností dítěte, rozvoj jeho osobních dispozic. (sledujeme rozvoj hrubé a jemné motoriky, sociální vztahy, myšlenkové operace, komunikaci, jazyk. projev, prostor. a početní představy, grafomotoriku, projevy chování, hudební a výtvarné projevy).
Shromaždujeme materiály různého druhu ( portfolio dítěte). Jeho obsahem jsou dětské práce, výkresy, didaktické listy, grafomotorika. (předškoláci) .
D- hodnocení třídy
V rámci třídy sledujeme, jestli se nám daří naplňovat výstupy, které jsme si sami vytvořili a případně upravujeme své působení tak, aby bylo efektivnější.
E – sebereflexe
Hodnocení sebe sama.
Pedagog nehodnotí, jestli všechno děti zvládly, ale hodnotí především svou práci, zvolené metody, formy, prostředky s ohledem na reakci dětí (hospitace)
F - ranní povídání s dětmi
G - spolupráce s rodiči
Třídní schůzky, zápis do MŠ, zapojení rodičů do akcí pořádaných školou, ústní pohovory.
Pedagog je hodnocen:
- Ředitelem, ČŠI
Pravidlo k vyhodnocení:
Hodnocení pedagogické činnosti učitelky
Kritéria pro hodnocení pedagoga a jeho vzdělávací činnost:
- veškerá pedagogická činnost odpovídá poslání školy
- dostatečné naplňování průběžných a konkrétních vzdělávacích cílů daných ŠVP
- je zajištěn pravidelný rytmus a řád, který je dostatečně flexibilní, respektuje potřeby dětí a aktuální situaci
- pedagog respektuje individuální potřebu aktivity, spánku a odpočinku
- pedagog se sám chová podle zásad zdravého životního stylu, je dětem vhodným vzorem
- pedagog respektuje potřeby dětí
- pedagogický styl učitelky je podporující, sympatizující, počítá s aktivní spoluúčastí a samostatným rozhodováním dítěte
- pedagog se vyhýbá negativním slovním komentářům a podporuje děti v samostatnosti, dostatečně chválí a pozitivně hodnotí
- pedagog se programově věnuje neformálním vztahům dětí ve třídě a nenásilně je ovlivňuje prosociálním směrem (prevence šikany)
- pedagog se plně věnuje dětem a jejich vzdělání
- pedagog sleduje konkrétní potřeby jednotlivých dětí
- pedagog informuje rodiče o prospívání jejich dítěte, domlouvá se s nimi na společném postupu při výchově a vzdělání
- pedagog chrání soukromí rodiny
- pedagog se snaží o pitný režim všech dětí
- děti jsou každodenně dostatečně dlouho venku
- děti mají dostatek pohybu na zahradě i v MŠ
- děti se cítí v MŠ bezpečně, jistě, spokojeně
- nově příchozí děti mají možnost postupné adaptace
- děti nejsou úměrně zatěžovány či neurotizovány spěchem a chvatem
- všechny děti mají ve škole stejné postavení
- ve vztazích mezi sebou a dětmi pěstujeme vzájemnou důvěru, toleranci, ohleduplnost, zdvořilost, solidaritu, vzájemnou pomoc a podporu, učitelka se chová důvěryhodně a spolehlivě
- dětem se dostává jasných a srozumitelných pokynů
- prostorové uspořádání třídy vyhovuje nejrůznějším skupinám a individuálním činnostem dětí
- hračky jsou umístěny tak, aby je děti dobře viděly, mohly si je samy brát a uklízet
- děti nacházejí potřebný klid, bezpečí, soukromí
- poměr spontánních a řízených činností je v denním programu vyvážený
- děti mají dostatek prostoru a času pro spontánní hru
- učitelka vytváří podmínky pro ind., skupinové i frontální činnosti
- učitelka dbá na soukromí dětí
- plánování činnosti vychází z potřeb a zájmu dětí, vyhovuje ind. vzdělávacím potřebám a možnostem dětí
- učitelka spolupracuje s rodiči
- evaluační činnost učitelky je smysluplná, užitečná a z jejich výsledků vyvozuje závěry pro svou další práci
Cíle hospitační činnosti:
Cílená hospitace
Orientační vstup
- sledovat přiměřenost kladených nároků na děti konkrétní věkové skupiny a posoudit úroveň slovního projevu dětí ( výslovnost )
- sledovat řešení konfliktních situací učitelkou i mezi dětmi ( zažití pravidel chování)
- sledovat tvořivost a nápaditost učitelky při výchovně vzdělávacím procesu
- kontrola vedení třídní a jiné dokumentace
Techniky a podklady pro evaluaci a hodnocení školy
Na úrovni ředitelky:
- pedagogická rada, hospitace a hospitační záznam, rozhovor, pozorování, kontrola třídní dokumentace, monitoring (krátké návštěvy, neohlášené vstupy do třídy)
Na úrovni pedagoga:
- rozhovor s dětmi, pedagogy, rodiči, pozorování, záznamy - dokumentace o dětech.
Metody hodnocení a evaluace, které může předškolní pedagog v praxi uplatnit:
- pozorování, opakované pozorování
- rozhovor s dítětem, s rodiči, konzultace s ostatními odborníky
- diskuse
- rozbor herních aktivit dítěte
- rozbor procesu učení ( vhodné využití didaktických her)
- rozbor jazykových projevů ( úroveň komunikace)
- rozbor, analýza prací – výtvorů dětí
- rozbor osobní dokumentace dětí
- anamnézy ( rodinná i osobní)
- sociometrické metody ( rozbor chování a jednání ve skupině, vztahy, postavení dítěte ve skupině)
- analýza vlastní pedagogické aktivity